VLADIMÍR GARDAVSKÝ

Plzeň – Červený kohout je nejen oblíbeným názvem čínských restaurací v Čechách, ale také pojmenováním divadelního souboru soustřeďujícího některé mladé členy souboru operety a muzikálu Divadla J. K. Tyla v Plzni. Pod režijním vedením svého kolegy Jiřího Untermüllera občerstvují síly a rozšiřují svoji tvořivost v úkolech, s jakými se na své domovské scéně nepotkávají. Již nějaký čas reprízují například Krakonošovy pohádky o nenapravitelném Trautenberkovi či Kocoura Modroočka s písničkami Marka Ebena. A nyní v plzeňském Divadle Dialog uvedli komedii se zpěvy a kanci o lásce Aucassina a Nicoletty.

Hra Aucassin a Nicoletta, inspirovaná středověkou veršovanou povídkou na oblíbené téma vytrvalé lásky milenců, vznikla na počátku 13. století jako scénická skladba pro potřeby tehdejších žonglérů, kteří zpěvně recitovali její veršované části a části prozaické herecky předváděli. Text nese výrazné parodické prvky, zesměšňující tehdy vžitý ideál rytířské slávy. Tento vylehčený pohled se ukázal být vhodný pro inscenační metodu divadla na divadle.

Režisér proložil dávný příběh mnohými situacemi odkrývajícími propletenec vztahů mezi členy skupiny potulných komediantů a sám se s elegancí jemu vlastní zhostil úlohy principála, průvodce dějem a organizátora veškerého jevištního dění. Při nastudování plně využil mimořádných vloh pohybových, mluvních i pěvěckých Michaely Havlíčkové-Rybické, Radka Schejbala, Martina Šefla, Milana Čtvrníka a Petra Dudáse i jejich způsobilosti hrát na různé hudební nástroje. Přes časté zesměšňování předváděného děje těžil i z citu všech herců pro poezii a pro svéráznou naivní atmosféru předlohy. Vhodně vyvážil sólové party kolektivním přednesem a podařilo se mu sladit pestrou paletu výrazových prostředků, včetně parodie baletu či divadla masek, do jednotného celku. Nepřeslechnutelný je hudební humor nápaditě citující z klasiků. Inscenace Divadlu Dialog, které je domovem Plzeňské neprofesionální scény, velice sluší.

Zdroj: Plzeňský deník