Představení Detektor lži

Soubor: SPODINA
komedie


Délka představení: 115 minut

Autor:   Vasilij Sigarev
Překlad: Tereza Krčálová

Režie a výtvarné řešení: Jakub Zindulka

Hudební spolupráce: Petr Šolc

Mix zvuku: František Šimánek

Světla:   Michal Herzog
Zvuk: Michaela Košanová

Obsazení

Naděžda:   Olga Ženíšková
Boris: František Šimánek
Hypnotizér: Miroslav Andrlík

Hypnóza je ošemetná věc a pravda někdy bolí. Zvlášť, když dostanete ránu žehličkou.

Trpká komedie mladého ruského dramatika (*1977), autora dalších šestnácti her. Hra o pravdě a lži, nenávisti a lásce, i o tom, co nás jaksi přesahuje. Prostě o životě.

 

 

Recenze - Plzeňský deník, st. 21. dubna 2010

SPODINA BAVÍ HOŘKOU TAŠKAŘICÍ

Plzeňský neprofesionální soubor v režii herce Divadla J.K. Tyla Jakuba Zindulky uvedl v Dialogu hru mladého ruského autora

Vladimír Gardavský

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plzeň – Spolek divadelních nadšenců, známý jako soubor Spodina, opět potvrdil vytříbenost a odvahu své dramaturgie. V premiéře na prknech domovského Divadla Dialog v Plzni uvedl provokativní (a náročnou) černou komedii současného ruského dramatika Vasilije Sigareva Detektor lži. Režisérem inscenace je člen činohry plzeňského Divadla J. K. Tyla Jakub Zindulka. Autor hry Sigarev se narodil v roce 1977 na středním Urale, původně vystudoval biochemii, dodnes žije v Jekatěrinburgu a dosud publikoval šestnáct her. Z nich již jednou pražské Národní divadlo představilo v Plzni na festivalu Divadlo jeho Černé mléko. Proti tomuto tragikomickému ztvárnění současného ruského vesnického prostředí je Detektor lži především nepřetržitou hořkou taškařicí.

Po odeznění známých Podmoskevských večerů, které během představení v různých instrumentacích funkčně zazní ještě několikrát, se v prostém městském bytě (ve výtvarném řešení režiséra) velice rázně představuje dvojice žijící společně bez vzájemné úcty. Soužití plné obapolného sekýrování, urážení a křiku přerušují jen občas působivé krátké okamžiky citlivějšího zadumání protagonistů.

Oboustranné osočování si v průběhu repríz jistě najde ještě více poloh. Hysterická a lehce ordinérní zdravotní sestra Naděžda Petrovna (Olga Ženíšková) peskuje svého věčně přiopilého manžela Borku (František Šimánek), že si nepamatuje, kam uschoval výplatu. Objedná si proto hypnotizéra, aby z něj pravdu vytáhl. Služby v tomto oboru na inzerát nabízí nesmělý docent psychiatrie místní lékařské fakulty (Miroslav Andrlík). Inteligentně položené otázky Borka jen těžko chápe, přesto v transu prozradí všechna svá tajemství, jež jsou však pouhými dětinskými prohřešky oproti tomu, co se vyjeví, když se situace otočí. Pro probuzení má totiž Borka dojem, že zahlédl manželku v situaci vyhlížející jako sex v pařížském stylu a v žárlivosti přinutí hosta, aby i Naděždu zhypnotizoval.

Všichni tři aktéři působí na scéně naprosto věrohodně v komičnosti i odpudivosti svých postav. Režisér do detailu domyslel humorné situace a dal i patřičně vyznít všemožným „hláškám“, které sice bezpečně rozechvívají bránici, ale při nichž smích na rtech hořkne. Inscenaci odvíjející se ve strhujícím tempu dovedl zkušeně až k překvapivému rozuzlení. Pravda bývá často škodlivá, zákeřnější je však ztráta citovosti...