exLudvíci / Strašidelné pověsti z Plzeňského kraje II.
Démophobia straší spolu s Ludvíky
Vladimír Gardavský
Když se producent Jiří Sláma rozhodl vydat v hudebním vydavatelství AVIK nahrávky folkového dua Démophobia Stašidelné pověsti z plzeňského kraje, přizval ke spolupráci i divadelní soubor Ludvíci. A zatímco si Petr "Déma" Škabrada a Michal Röhrich připravili k "zakonzervování" šest strašidelných balad či zhuděbněných legend, David Haták pro Ludvíky z různých zdrojů přepsal a se souborem také nastudoval stejný počet příběhů údajně se v dávných dobách seběhnuvších nejen v samotné Plzni, ale také ve Stříbře, Nýrsku či Kašperských Horách. Po úspěšném slavnostním křtu zmíněného CD v plzeňském divadle Čas se tvůrci šťastně rozhodli vizualizaci alba zafixovat i ve scénické podobě a obohatit jí stávající repertoár plzeňského Divadla Dialog.
Osou živého vystoupení se zcela poprávu stal koncert osvědčené plzeňské písničkářské dvojice vrchovatě zúročující čas dosavadní tvůrčí spolupráce. Rozepisovat se o muzikálním cítění, interpretační jistotě, osobním šarmu a jemném humoru obou členů Démophobie by bylo nošením dříví do lesa. Oproti albu představují "na živo" svoji tvorbu v míře více než dvojnásobné.
I Ludvíci uchystali jako bonus vizualizaci pověsti O lakotě a štědrosti andělské, která už se na album "nevešla". Poutavý děj jednotlivých příběhů, zabydlených rázovitými postavami i nadpřirozenými bytostmi a vyjevujících nezištnou lásku i lidskou závist a zlobu, neztvárnil režisér David Haták vyloženě divadelně, jak kdysi se souborem inscenoval obdobně laděné Nezbedné pověsti Václava Čtvrtka, ale pouze jevištně "vizualizoval" nahlédnutí do divadelní a zvukařské kuchyně při přípravě nahrávky s poutavým odtajněním původu nejrůznějších zvuků a ruchů. O to více se musela uplatnit mluvní tvárnost Petry Jarošové, Sabiny Kočové, Marcely Havlové, Dana Ulče, Davida Hatáka a dalších. Petra Jarošová, jinak oblíbená moderátorka nejmenovaného plzeňského komerčního rádia, celý pořad slovem provázela v jemné parodii svojí profese. Znovu se ukázalo, že parodii si může s úspěchem dovolit pouze ten, kdo sám zesměšňovanou činnost ovládá lépe než jiní.
Zdroj: Plzeňský kulturní přehled Kultura, duben 2005