Každou novu inscenaci plzeňského divadelního souboru Spodina očekává publikum s napětím. Představení vždy totiž zaujme jak po stránce dramaturgické, tak interpretační. V tomto ohledu nezůstal soubor svým divákům nic dlužen, když nyní uvedl v Divadle Dialog v Plzni efektní a opravdu vtipnou komedii současné francouzské dramatičky Carole Greep - To je pěkné, co děláte. Jedná se o dramatickou prvotinu úspěšné herečky a také autorky několika scénařů pro film a televizi, která se od doby svého vzniku v roce 2003 drží prakticky nepřetržitě na repertoáru francouzských divadel.

Jemná satira na pokrytectví s lehkými doteky i do oblasti sociální se odvíjí od situace, která se může přihodit každému z nás. Dobře situovaný producent Pierre (František Šimánek) a jeho partnerka, novopečená asistentka ředitele Marie (Olga Ženíšková), jedou na víkendovou návštěvu ke svým dlouholetým známým - neúspěšnému scénáristovi Charlesovi (Ondřej Dočkal) a jeho ženě Carole (Petra Jarošová), která uvádí jejich nuznější venkovské obydlí do stavu upraveného nepořádku, aby byli alespoň "trendy". Cestující dvojice se dobře baví pomlouváním svých přátel. Pierre však nezamkl klávesnici svého mobilu a nevědomky "vytočil" číslo svých budoucích hostitelů, kteří šokováni doma poslouchají, co si o nich jejich domnělí nejlepší přátelé myslí. Pomstychtiví manželé pak čekají na první příležitost, jak se přehlíživému Pierrovi a atraktivní "blběnce" Marii dostat na kobylku. Pomlouvat přátele se asi opravdu nevyplácí, vzájemné "účtování" lze jen těžko zastavit, a tak v komediálním hávu dochází k bolestné destrukci veškerých vztahů, dokonce i k souborem avizovaném pokusu o sebevraždu houbičkou na nádobí. A i když se zdá, že leccos by šlo ještě stmelit, vidíme, že přátelství jsou již nadobro zničená.

Režisér Jakub Zindulka, člen činohry Divadla J.K. Tyla v Plzni, obsadil do hry herce vyrovnávající se bezpečně s úskalími konverzačního herectví a zorganizoval na scéně vpravdě napínavou smíšenou čtyřhru v ping-pongu břitkých dialogů, demaskující navíc i společenské konvence či malé zbabělosti. Režisér navrhl také oku lahodící interiér ohraničený žaluziovými závěsy. Rovněž zvoleným hudebním doprovodem i stylizovanými prvky v hereckém ztvárnění postav účinně posílil nejzávažnější momenty inscenace.

Vladimír Gardavský, Plzeňský deník, čtvrtek 14. července 2011