Bedřiška Brůhová

Plzeň - Doslova přeplněná plzeňská neprofesionální scéna Dialog téměř nepobrala všechny zájemce o zhlédnutí hry Václava Havla Audience. Uvedl ji ve své režii vedoucí divadla Amceth Jiří Č. Ulrich.

Ačkoli vystudovaný chemicko-technologický inženýr, v kulturním prostředí Plzně je znám jako autor povídek, poezie i scénářů pro své divadlo, publikuje v Listech Ason klubu a literárním časopise Plž. Sám v roli sládka a s hereckým partnerem Janem Sojkou v postavě Vaňka, hostem ze souboru Antidivadlo, předvedli Havlův mistrný dialog i s jeho hlubokým vnitřním rozsahem ústícím do invenčních point a výstupů. S příhodně volenými kostýmy a na oproštěné scéně, kde vedle přepravky piv a stále otevíraných lahví nechyběly ani předepsané zvuky z toalety, dostáli protagonisté autorově představě a ve zvládnutém rozsáhlém textu ztvárnili přesvědčivě oba odlišné charaktery postav. Sojka se dokázal s Havlovskou intelektuální skromností pohybovat ve stále umněřené rovině mravní převahy a J. Č. Ulrich, stejně pravdivý v prostoduché úlisnosti, dal proniknout na povrch i některým sládkovým diskutabilně dobrým záchvěvům. Režisér zdůraznil: "Hra mě pro naši realizaci zaujala již tím, že je oproti jiným Havlovým složitějším konstrukcím přímočará a zcela odhaluje častou mentalitu někdejšího českého člověka. Osoba Vaňka je pak pro mne symbolem slušnosti proti rozbujelé nemravnosti." Šťastně volená hra, nadšeně aplaudovaná diváky, tak prokázala svoji nadčasovost a svébytnost nejen ve hvězdném obsazení Václav Havel a Pavel Landovský.

Zdroj: Plzeňský deník